Výpis akcí

Není k dispozici žádná aktuální událost

Logo Ziel_3

EFRE tsch_gr_rgb_72dpi






Akce kontaktního místa pro Lužici ve Varnsdorfu 

Vzpomínka na Hanku Krawcec

Krawcec

Varnsdorfští občané - milovníci umění lužickosrbské grafičky a malířky Hanky Krawcec se v neděli 13. března sešli u jejího hrobu na varnsdorfském hřbitově, aby si připomněli 110 výročí narození této umělkyně. Nad hrobem krátce promluvil Milan Hrabal, v závěru přečetl báseň napsanou k této příležitosti a osobními vzpomínkami se přidaly pamětnice: bývalá učitelka základní školy ve Varnsdorfu Libuše Vohanková, která pravidelně H. Krawcec zvala do svých hodin výtvarné výchovy, a kamarádka „tety Hanky“ paní Běla Dlouhá. Na závěr byly položeny květiny a zapáleny svíčky. Občané přítomní pietnímu aktu dostali na památku tohoto dne nástěnný kalendář 2011 s ukázkami z díla Hanky Krawcec, který vydalo Město Varnsdorf (autorem kalendáře je Milan Hrabal).
Akce byla uspořádána ve spolupráci s Kontaktním místem pro Lužici Městské knihovny Varnsdorf. Činnost Kontaktního místa pro Lužici v rámci projekt „Městská knihovna Varnsdorf – Setkávání přes hranice“ spolufinancuje Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF): „Investice do vaší budoucnosti“ v rámci programu Cíl 3 / Ziel 3.

 

Hanka KRAWCEC

KRAWCEC2

* 13. 03. 1901  v Drážďanech (dnešní SRN)

† 19. 10. 1990  ve Filipově (okr. Děčín)

 

První profesionální lužickosrbská umělkyně, autorka rozsáhlého výtvarného díla, především grafického. Vynikající portrétistka. Ve Varnsdorfu žila v letech 1947 až 1986. Největší proslulosti dosáhl cyklus grafických listů ze 60. let nazvaný "Člověk by člověku světlem měl být".

Dcera významného lužickosrbského hudebního skladatele Bjarnata Krawce. Absolvovala grafickou speciálku u prof. Dreschera v Drážďanech (1921). V r. 1923 byla spoluzakladatelkou Kola serbskich tworjacych wuměłcow. V r. 1924 získala stipendium na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde absolvovala speciální grafickou třídu prof. Kysely a hodiny aktu u prof. Spillara. Byla silně ovlivněna také Karlem Svolinským. V r. 1928 se vrátila do Německa. V Berlíně pracovala do r. 1945 jako reklamní výtvarnice u Egona Judy. Po válce odešla do Budyšína, kde působila v kulturně politické organizaci Domowina, usilující o zachování národní identity Lužických Srbů uprostřed německého státu. V r. 1947 na žádost umírající matky přišla do Varnsdorfu, aby se postarala o nemocného otce, kterému zde česká vláda poskytla byt a čestnou penzi. 

Po smrti otce (1948) se usídlila ve Varnsdorfu natrvalo. Pracovala jako grafička, stala se členkou Svazu výtvarných umělců v Liberci a varnsdorfských sdružení výtvarníků Kontrast a GRAM. Vytvořila řadu portrétů významných osobností, ovlivněna Ludvíkem Kubou namalovala sérii etnografických tabulí "Serbske narodne drasty". Spolupracovala s varnsdorfským divadlem, soukromě vyučovala nadané děti, dávala hodiny i na základní škole. V 60. letech 20. století vytvořila umělecky výrazný cyklus grafických listů s protiválečnou tematikou "Člověk by člověku světlem měl být". Z její dílny pochází množství sběrateli i odborníky ceněných exlibris a novoročenek, volných grafických listů, plakátů, návrhy loutek pro mateřské školy v Lužici, ilustrace knih poezie a učebnic, značky a znaky lužickosrbských institucí. Kromě grafických technik používala i malbu (kvaš, tempery, podmalba na skle).

V r. 1978 obdržela čestný titul "Zasloužilý pracovník kultury", v r. 1982 Cenu Ćišinského.

Uspořádala řadu samostatných výstav, mj. v Žitavě, Liberci, Budyšíně, Varnsdorfu, Praze, Litoměřicích, účastnila se výstav souborných. Její dílo je zastoupeno v mnoha významných galeriích v České republice. Odborníky je považováno za jeden z vrcholů výtvarného umění Lužických Srbů, současně je pozoruhodnou a nezaměnitelnou součástí české kultury.

V lednu r. 1986 po opakovaném zápalu plic hospitalizována v krajské nemocnici v Ústí nad Labem, odtud převezena do léčebny v Krásné Lípě a v lednu r. 1988 do Domova důchodců ve Filipově, kde 19. října 1990 umírá. Pochována v rodinné hrobce na varnsdorfském hřbitově.

Její pozůstalost je uložena ve varnsdorfském muzeu.

V roce 1996 byla vydána publikace Milana Hrabala Hanka Krawcec. Ke stému výročí narození bylo Hance Krawcec uděleno in memoriam čestné občanství města  Varnsdorfu a vyšlo druhé vydání publikace Hanka Krawcec. Ke 110. výročí vydalo Město Varnsdorf nástěnný kalendář výtvarných prací Hanky Krawcec.

 

Dílo:

Značné množství grafik uspořádaných do cyklů nebo jako volné listy, ilustrace případně užitá grafika - exlibris, novoročenky, plakáty, diplomy. Dále kresby a obrazy na plátně i skle.

Větší část díla je uložena v pozůstalosti ve varnsdorfském muzeu, zatím nezpracovaná. Část díla - zejména portréty a podstatná část užité grafiky - je v galeriích a soukromých sbírkách.

 

Soupis literatury:

Hrabal M.: Hanka Krawcec. Okresní muzeum Děčín 1996. (Sborník; obsahuje dosud nejúplnější personální bibliografii Hanky Krawcec).

Hrabal M.: Hanka Krawcec. Kruh přátel muzea Varnsdorf 2001. (2. rozšířené vydán)

Hrabal M.: 2011 - Hanka Krawcec. Nástěnný kalendář 2011. Město Varnsdorf 2010                                        

mhra