Kostal_knihovna.jpg

Ilustrace Isa Bryccyna.

Překlad Milan Hrabal a Ilona Martinovská.

Redakční spolupráce Miroslava Kubešová. Korektury Miroslava Müllerová.

Odpovědný redaktor Milan Hrabal.
Varnsdorf, Městská knihovna Varnsdorf 2016. 1. vyd.
77 s. Náklad 250 výt.
Grafická úprava a sazba Ilona Martinovská.

Tisk a knihařské zpracování Paperjam, Praha.
Publikace byla vydána za podpory Česko-německého fondu budoucnosti a města Varnsdorf.

Vydání podpořil Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu.
ISBN 978-80-86409-50-4 (brož.)

ISBN 978-80-86409-51-1 (váz.)




Publikace vyšla u příležitosti 100. výročí narození Jurije Brězana.

Jurij Brězan
(*9. 6. 1916 Worklecy - † 12. 3. 2006  Kamjenc)

Jeden z nejvýznamnějších lužickosrbských spisovatelů 20. století. Psal také německy, proto bývá řazen i mezi německé spisovatele. Napsal a vydal řadu románů, povídek, knížek pro děti a několik sbírek básní. často s autobiografickými rysy. Jeho dílo byly přeloženo do mnoha jazyků, mj. také do češtiny. Nejznámější z českých překladů jsou jeho romány Krabat (česky 1982) a Obraz otce (česky 1987). V roce 2016 vyšla obsáhlá kniha Dietricha Šołty o jeho životě a díle Jurin Brězan Leben und Werk.

Prozaické miniatury Příběhy o  vodě, na  rozdíl od  většiny Brězanových prací, vyšly pouze německy. V  roce 1986 je pod názvem Geschichten vom Wasser vydalo berlínské nakladatelství Neues Leben.


Ukázka

Lidé si myslí, že voda je tady odjakživa. Mýlí se, protože úplně na  začátku byla země suchá jako posvícenský koláč o  Velikonocích. Tenkrát, dávno před Adamem a  Evou, na  ní žili bohové, kde přesně, to nikdo neví. Byli mezi nimi fousatí dědové a vrásčité babičky, ale většinou byli mladí jako novoluní. Jeden stařík z nudy vynalezl lásku. A – zvědavý, co z ní vzejde – vysypal ji na tu boží mládež jako z  košíku. Vzešlo, co z  lásky vzejde pokaždé: štěstí a žal. Jedna mladá bohyně, nejkrásnější a nejkřehčí, se bezhlavě zamilovala do mladého boha. Vypadal jako princ z pohádky, ale jeho srdce se podobalo holubníku se třemi tucty budníků. Pokaždé, když miloval onu mladou bohyni, plakala štěstím a její slzy byly sladké. Pokaždé, když šel do sena nebo březového hájku s jinou, plakala žalem a její slzy byly slané. Ze sladkých slz vznikly potůčky a řeky, rybníky a jezera, ze slaných moře a oceány. Láska přetrvala a s ní štěstí i žal. Dokud bude existovat láska, lidé a zvířata budou mít sladkou vodu na pití. A slanou vodu slanečci.