Představy mnohých, kdo nikdy nestěhovali knihovnu: „Nandáte knížky do krabic, převezete, nastrkáte do regálů a za týden není co dělat." Takže co jsme ty čtyři měsíce – od února do konce května 2009 vlastně dělali? Krátká statistika snad pomůže nezasvěceným pochopit. 

• Přestěhovali jsme cca 75 000 knih a zvukových nosičů, stohy časopisů, více než tisíc položek inventáře a drobného vybavení.

• K tomu bylo zapotřebí 12 stěhovacích dnů s traktorem a valníkem s brigádníky z místních středních škol a Vyšší odborné školy (celkem 47 valníků), stěhovalo se i dodávkou jídelen základních škol, Technických služeb a bezpočet jízd soukromými vozidly pracovníků knihovny.

• Vlastnímu přesunu předcházela komplexní revize knihovního fondu a označení knih zabezpečovacími páskami, balení knih do krabic, demontáž regálů a nábytku, odinstalování elektronických zařízení.

• Časově i pracovně náročné byly dokončovací práce na interiéru, počínaje montáží regálů a dalšího vybavení a konče zprovozněním počítačové sítě a třebas i montáží drobného vybavení sociálních zařízení. Zdlouhavé bylo i zpětné ukládání knihovního fondu, aby systém zůstal přehledný.    

Bez pomoci řady pomocníků by stěhování nebylo možné, takže poděkování patří:

-   ředitelům středních škol ve Varnsdorfu – Vyšší odborné a Střední průmyslové škole Varnsdorf, Biskupskému gymnáziu Varnsdorf, Střední škole služeb a cestovního ruchu Varnsdorf, Střední průmyslové škole technické Varnsdorf za uvolnění studentů na stěhování. Zúčastněným studentům patří velký dík a pochvala za pomoc a vstřícnost.

-   Městu Varnsdorf, které zrealizovalo přestavbu, uvolnilo finance na přestavbu i dovybavení prostor a pomohlo při stěhování především uvolněním pana Jiřího Suchardy, který vždy aktivně a rád pomohl a poradil, poskytnutím traktoru s valníkem, uvolněním pana Michala Minára na dokončovací práce

-   vedení jídelen základních škol za poskytnutí dodávky 

-   dobrovolníkům, kteří zaměstnankyním a zaměstnanci Městské knihovny Varnsdorf byli v době stěhování oporou a pomocnou rukou – Ruda Javorek, Vladimír Rousek, Ambrož Dunka, Jan Hnilica, Václav Kocman, Michal Batlička, Jakub Bernášek, Jiří Moravec, Stanislav Král, Filip Martinovský

Přestavba proběhla v letech 2006 až 2009.

Objednavatelem přestavby budovy bývalé průmyslové školy na Městské centrum kultury a vzdělávání Varnsdorf (MCKV) v hodnotě 62 miliónů korun bylo Město Varnsdorf.

Akci projektovala společnost V & M spol. s r.o., Liberec

Hlavním dodavatelem stavby byla firma STAMO spol. s r.o., Děčín

Subdodavatelé:

• CL EVANS spol. s r.o., Česká Lípa,
• TOPRA a.s., Česká Kamenice,
• Jiří Swadosch, Varnsdorf

Autorský kolektiv přestavby:

• Ing. Václav Pavlík – vedoucí projektant, stavební část
• Martin Kůt – stavební část, grafická úprava
• Ing. Zdeněk Cvejn – statika  
• Ing. Olga Kotková – protipožární zabezpečení stavby
• Ing. Vladimír Rais, Milan Klogner – zdravotní technika, přípojky vodovodní a kanalizační, dešťová kanalizace
• Zdenka Zemanová – vytápění
• Ing. Luděk Jančík – vzduchotechnika
• Miroslav Gatter, Bc. Jiří Kukla – elektrotechnická část
• Ing. Ivan Macháček – slaboproudá zařízení a informační technologie
• Ing. Dana Polcarová, Eva Kořínková – komunikace, terénní a sadové úpravy
• Přestavbu zajišťoval a řídil odbor správy majetku a investic Městského úřadu ve Varnsdorfu
• Stavební dozor vykonávala Jana Valková
• Technický dozor investora vykonávala paní Marie Šeráková

O půjčování knih veřejnosti ve Varnsdorfu se hovoří někdy od počátku devatenáctého století, kdy zde existovala půjčovna na místní faře.

V roce 1845 zřídil ve Varnsdorfu veřejnou knihovnu knihkupec Georg Eduard Fröhlich, který později knihy odkázal městu a tak dal základ budoucí městské lidové knihovně (od roku 1879). Vedle ní existovaly ještě knihovny spolkové – největší byla knihovna Pedagogického spolku, kterou vedli učitelé. Knihovna Pedagogického spolku byla vydržována z výpůjčních poplatků, které činily dva, případně čtyři haléře za jeden svazek na týden, dále ze subvence Pedagogického spolku a z nepravidelných podpor obce.

V roce 1879 byla v nové budově měšťanské školy na dnešním náměstí E. Beneše otevřena první městská lidová knihovna. V době založení měla 1 400 svazků – odkaz knihkupce Georga Eduarda Fröhlicha.

Od roku 1905 fungovala pro veřejnost knihovna katolického Volksvereinu.

Česká lidová knihovna vznikla po první světové válce v budově první české školy ve Varnsdorfu v čp. 68 v Erbenově ulici. Vedl ji účetní Josef Šotola. V roce 1913 měla 330 čtenářů a 10.052 výpůjčky.

 Handelsschule                                                                Národní 506                                                                   

V roce 1925 městská knihovna zásluhou jejího ředitele Arthura Herra získala Hanischův dům čp. 506 (postavený v roce 1797) kde byla  provozována až do roku 1976 - od roku  1945  již  jako česká knihovna, která byla rozšířena o knižní fondy knihoven závodních klubů podniků Elite a Velveta.. Namísto plánované rekonstrukce byl však objekt později zbourán.

V roce 1976 byla na dobu opravy jejího dosavadního sídla knihovna přestěhována do čp. 512. Zde místo plánovaných dvou let působila až do roku 1994, kdy byl objekt uzavřen z důvodu havarijního stavu.

Národní 512                                                                   Karlova 1746

V roce 1995 se městská knihovna stěhovala do dalšího přechodného působiště (na dobu rekonstrukce čp. 512), tentokrát do dvou objektů: dětské oddělení do budovy bývalých jeslí čp. 2574 na ulici Legií, ddělení beletrie a naučné literatury do vily čp. 1746 v Karlově ulici. V prosinci 1995 byl zakoupen automatizovaný knihovní systém LANius a bylo zahájeno postupné elektronické zpracování knihovního fondu.

Od roku 1996 je městská knihovna samostatnou příspěvkovou organizací zřízenou Městem Varnsdorf.

V roce 1997 se připojila knihovna k celosvětové síti internet.

V lednu 1999 byl zahájen automatizovaný provoz dětského oddělení, tzn, že všechny dokumenty dětského oddělení byly zkatalogizovány a zaevidovány v elektronické podobě.

V roce 2000 vznikla dvě nová oddělení městské knihovny. V lednu bylo otevřeno hudební oddělení, jehož vybavení bylo pořízeno z grantu Open Society Institut Budapešť a z mimořádného příspěvku města, v říjnu pak oddělení lužickosrbské literatury. V říjnu roku 2000 byl také zahájen automatizovaný provoz oddělení pro dospělé čtenáře.

V roce 2004 – z důvodu havarijního stavu budovy v Karlově ulici – bylo tamní pracoviště knihovny přestěhováno do objektu čp. 1838 na ulici T.G. Masaryka. V rámci tohoto objektu se později – po rekonstrukci sklepních prostor – stěhovalo zázemí knihovny ještě jednou.

 Legií 2574                                                                 T.G. Masaryka 1838

Od února do konce května 2009 se celá knihovna – všechna oddělení z obou budov - stěhovala do nově rekonstruované budovy v Otáhalově ulici 1260, do nově vzniklého Městského centra kultury a vzdělávání (MCKV). 1. června 2009 byl provoz slavnostně zahájen.

Otáhalova 1260