Svátek lužickosrbské poezie, Varnsdorf / Warnoćicy 2. října 2004

 

Vybral, sestavil, přeložil, medailónky autorů napsal, grafickou úpravu navrhl Milan Hrabal.
Ilustrace Hanuš Härtel. Fotografie Iveta Zápotocká, Petr Zápotocký, Milenka Rjěćcyna.

Varnsdorf, Městská knihovna Varnsdorf 2004

48 s. Náklad 700 výt.

Grafické zpracování Iveta Dvořáková. Tisk a knihařské zpracování Marek Dvořák tiskárna TRIO Varnsdorf

Publikace byla vydána s podporou města Varnsdorf a Obce spisovatelů Praha.
ISBN 80-86409-11-2 (brož.)

Cena: …. Kč

 

Sborník básní účastníků varnsdorfské části Svátku lužickosrbské poezie ve varnsdorfské knihovně. Od předešlých sborníků se liší tím, že jsou zařazeny i básně autorů, kteří - převážně kvůli onemocnění - ve Varnsdorfu nebyli. Celkem je zastoupeno 12 básníků z Lužice, Čech, Slovenska, Polska a Německa.

Svátek poezie byl v tomto roce věnován klasiku lužickosrbské literatury Handriji Zejlerovi. Jeho báseň W lěsu byla čtena a v tomto sborníku publikována v originále a v překladu do čtyř jazyků.

Básně cizojazyčných účastníků jsou tištěny v českém překladu. Antologie je opatřena medailonky autorů a fotografiemi z průběhu akce.

Z lužické srbštiny, polštiny, slovenštiny a němčiny překládal Milan Hrabal za jazykové spolupráce Milana Richtera, Waltera Bouchnera a Renáty Suchánkové; překlady Zejlerovy básně W lěsu pořídili Milan Hrabal, Bohdan Urbankowski, Dana Podracká a Peter Huckauf.

 

 

Obsah

Zdeňka Vajsová: Uvítání

Handrij Zejler: W lěsu / Im Wald / V lese / W lesie / V lese

Beno Budar: Pro malé národy

            Myši v měchu

            Mé oči

            Prožité

Monika Kochowa: Vlast

Dana Podracká: Výchova k vizionářství

            Urbankowski píše 35. rok Hlasy

Milan Richter: Po nás popel

            Ten který přežil

            Smrt si nás vyšívá

Marja Brězanowa: Dech jara

Janusz Wójcik: Oslík

            Lastura

Bohdan Urbankowski: Poslední plavba „Opty“

Peter Huckauf: Poznámka k Handriji Zejlerovi

            Antidimense

Milan Hrabal: Stále znovu

            Pusto je v domě

Benedikt Dyrlich: Poezie komůrky

            Příchod podzimu

            Rozpolcenost

Handrij Zejler: Serbska njewjesta / Nevěsta z Lužice

Václav Daněk: Píseň bez hranic

O autorech

Svátek lužickosrbské poezie ve Varnsdorfu

Poznámka na okraj

Vysvětlivky

Ediční poznámka

Svátek poezie obrazem

 

 

Ukázky

 

Handrij Zejler

 

V lese

 

Má slast

je hola zelená, můj les,

tam ozvěna

se chvěje v dřevinách,

když horna a zpěvy ji rozezní,

a hola pak z tišiny odpoví:

Trará!

 

Náš svět,

náš celý velký svět, ten svět

je naše jizba,

náš dům a hospoda,

vítr fičí, když cestou si zpíváme,

les zvučí v údolí i výšině:

Hola!

 

 

Benedikt Dyrlich

 

Poezie komůrky

 

Oba nás zavřeli do malé komůrky, ztemnělé

a prázdné. Ta králíkárna měla okénko k nebi,

jímž nás obsluhoval dozorce

tím nejnutnějším. Ven vedly čtvery

zamčené dveře.

 

Stále jsme měli půst. A každé Velikonoce jsme

doufali, že nám dovolí

překročit práh.

 

Čas plynul a my ztratili bezpočtu let

života. Z vězení nás nepustili dokonce

ani po podzimním převratu, kdy pár povstalců

vybojovalo vymoženosti nové svobody

i pro Lužické Srby.

 

V jedné z těch převratných nocí kdosi položil

na podlahu cely klíč, přímo před

tvůj obličej. Zkusili jsme odemknout

dveře, což se nám s několika dalšími podařilo.

 

Když jsme dveře otevřeli, zjistili jsme

pravdu:

 

Svoboda byla jen další komůrka, sice už ne tak tmavá

jako ta první, ale znovu malá a

dovnitř i ven vedlo osmero zamčených dveří.

Okénko tam už nebylo. Nahradila je spousta lampiček,

které visely na stropě a na stěnách

a osvětlovaly celou místnost. Místo dozorce

nás v nové cele obsluhoval

automat.