Bezesporu nejvýznamnějším edičním počinem knihovny v projektu Setkávání přes hranice byla tato výpravná dvoujazyčná publikace, která představuje celou šíři výtvarného díla varnsdorfské lužickosrbské umělkyně (1901-1990). Po předchozích vzpomínkových publikacích, připravených tímtéž autorem (Hanka Krawcec, 1996, 2., rozšíř. vyd. 2001) dostal Milan Hrabal tentokrát možnost připravit reprezentativní průřez všemi oblastmi její grafické a malířské tvorby v kvalitní reprodukci. Samostatná obrazová část obsahuje 153 položek, další ukázky doplňují dvojjazyčný text o autorčině životě a díle. Ten zevrubně seznamuje se životními osudy, uměleckým vývojem i hodnocením její tvorby. Velmi cenná je chronologicky postupující ikonografie umělkyně, od raného mládí (na snímcích zachycujících rodinnou atmosféru u skladatele Bjarnata Krawce) až po dokumentární fotografie pořízené v 70. a 80. letech.

Mezi přílohami najdeme přehled samostatných i společných výstav a kalendárium života. Obsahuje též německé resumé.

Kniha symbolicky vyšla v roce 110. výročí umělčina narození.

Ukázky

Hanka Krawcec
Život a dílo

Přestože se dílo první lužickosrbské profesionální malířky a grafičky Hanky Krawcec zatím nestalo předmětem zevrubnějšího odborného zájmu, její jméno nepřestalo být značkou vysoké umělecké kvality. Více než dvacet let od smrti této umělkyně se stále objevují noví obdivovatelé jejího díla. O tom přinesl důkaz mimo jiné i živý zájem o nástěnný kalendář pro rok 2011 s ukázkami tvorby Hanky Krawcec, který vydalo Město Varnsdorf. Od důstojné oslavy 100. výročí jejího narození v roce 2001 uplynula dekáda. Ani v ní se neobjevil, kdo by se tvorbou této umělkyně zabýval soustavněji, přestože je vedle Hendricha Božidara Wjely (1778-1805), Fryca Latka (1895-1980), Měrćina Nowaka-Njechorńského (1900-1990), Jana Hanského(1925-2004), Jana Buka (1922) a Maji Nagelové (1959) odborníky považována za jednu z největších osobností výtvarného umění Lužických Srbů. Tato publikace je pokusem představit poněkud blíže osobnost Hanky Krawcec především prostřednictvím její tvorby.  

Hanka Krawcec se narodila 13. března 1901 v Drážďanech jako třetí ze čtyř dětí lužickosrbského hudebního skladatele, pedagoga a organizátora hudebního života v Lužici Bjarnata Krawce (Schneidera) a jeho manželky Almy, rozené Bruchmüllerové. Byla pokřtěna v evangelické církvi ^1/ 11. dubna 1901 jako Hana Isolda (německy Hanna Isolde Schneider) a za kmotry jí rodiče vybrali významné osobnosti: lužickosrbského katolického kněze a básníka Jakuba Barta-Ćišinského, polského právníka a etnologa Alfonse Parczewského, českého spisovatele, literárního historika a zakladatele sorabistiky v Čechách Adolfa Černého a lužickosrbského kulturního historika a publicistu Otu Wićaze (Lehmanna).^2/ Ten také později jako první zveřejňoval práce mladé umělkyně v tisku a byl jejím prvním recenzentem.^3/

Poznámky

1/ Ewangelisch-lutherischen Trinitatiskirche zu Dresden – Evangelicko-luteránský kostel svaté trojice v Drážďanech.

2/ Podle Mirtschin, M.: Sorbische Kunst – Die zwanziger und dreißiger Jahre. Bautzen 1992, s. 31. Achim Brankačk v knize Žiwjenje je dźěło – wotpočink je mrěće uvádí na s. 69 úryvky z dopisů Bjarnata Krawce, z nichž vyplývá, že Krawc za Hančina kmotra pozval také jazykovědce a velkého organizátora lužickosrbského národního života Arnošta Muku, a také to, že Adolf Černý se pravděpodobně křtin nezúčastnil.

3/ Vystřihovánky a grafiky H. K. zveřejnil již ve dvacátých letech 20. století v časopise Łužica a kulturně-zábavném kalendáři Předženak – Protyka za Serbow.