Sborník básní účastníků varnsdorfské části Svátku lužickosrbské poezie ve varnsdorfské knihovně.

Osobností, jíž byl tento ročník Svátku poezie věnován, byl lužickosrbský básník Jakub Bart-Ćišinski. Jeho báseň Próstwa byla čtena a v tomto sborníku publikována v originále a v překladu do tří jazyků.

Zastoupeno je devět autorů z Lužice, Čech a Polska. Básně cizojazyčných účastníků jsou tištěny v českém překladu. Antologie je opatřena medailonky autorů a fotoreportáží z průběhu akce.

Překlad Ćišinského básně Próstwa pořídili Milan Hrabal, Kito Lorenc a Bolesław Fac.

Obsah

Pár slov na úvod

Jakub Bart-Ćišinski: Próstwa / Bitte / Prośba / Prosba

Beno Budar: Letní svatba ryb

            Podloubničky

Tomasz Nawka: Na lidový motiv

            Vize

Benjamin Nawka: globally myšleno

Dorothea Šołćina: Dokud tě mám

            Co so jen počnu

Janusz Wójcik: Tráva

Dana Klára Nývltová: Lužická družička

            Šestiměstí

Benedikt Dyrlich: Kat důvěry

            Vlajka

            Píseň z cesty

            Ohrožená svatyně

Křesćan Krawc: Co by nám bylo zapotřebí

Jakub Bart-Ćišinski: Moje srbské vyznání (úryvek)

Svátek poezie obrazem

Ediční poznámka

Ukázky

Jakub Bart-Ćišinski

Prosba

Teď dovol do očí ti hledět chvíli!

Mám pocit, že v nich skřivan zajásal

a nebeský třpyt právě se v nich vzňal,

své vůně do tváří ti růže vlily.

V mé duši slasti nikdy nesídlily,

mráz raný mi už vůni růží vzal,

pro mě se azur ještě nezasmál:

tak dovol do očí ti hledět chvíli!

Janusz Wójcik

Tráva

Zasetá větrem

o slunci a vodě

vzpíná se vytrvale

po srázech katedrály

lekce pokory

před tím co nepoznané

přichází z hlubin tajemství

i když na popisu jevů

pracují disky počítačů

avšak nikdo neví

kam vedou stezky

končícího století

které ničím neudiví

jen děsí

křehkostí stavění

na píscích materie

hranice fantazie

překračují dosah teleskopu

ale kdo hledá ve vesmíru

nenajde pravdu

Tvůrce skrývá tvář

v zdánlivě obvyklém

obraze všednosti

stéblo trávy

andělský poutník

srázy gotické katedrály

se vzpíná k blankytu nebe