Třetí zastavení (1999)

Svátek lužickosrbské poezie, Varnsdorf 17. července 1999

Vybral, sestavil a přeložil Milan Hrabal, který také napsal ediční poznámku a medailonky autorů.
Spolupráce na překladech – do češtiny: z hornolužické srbštiny Božena Pawlikec a Vladimíra Šatavová, z němčiny Božena Pawlikec; do slovenštiny: Peter Čačko; do němčiny: Jěwa-Marja Čornakec. Ilustrace Maťa H. Fotografie Petr Zápotocký ml., Maćij Bulank, archiv ZSW Budyšin.

Sazba, grafická úprava a obálka Milan Hrabal.

Varnsdorf, Městská knihovna Varnsdorf 1999

37 s. Náklad 500 výt.

Tisk a grafické zpracování TRIO Varnsdorf

Vydáno s podporou Obce spisovatelů Praha a města Varnsdorf
ISBN 80-902437-6-2 (brož.)

Cena: …….. Kč

Sborník básní účastníků varnsdorfské části Svátku lužickosrbské poezie 17.7.1999 ve varnsdorfské knihovně.

Svátek poezie byl v tomto roce věnován jubilujícímu lužickosrbskému klasikovi Jakubu Lorenci-Zalěskému, proto byla jedna z jeho básní čtena a v tomto sborníku publikována v originále a v překladu do čtyř jazyků. V další části jsou české překlady básní účastníků setkání, jejich medailonky a fotoreportáž z průběhu akce. Zastoupeno je celkem deset autorů z Lužice, Čech, Německa, Polska, Slovenska a Egypta.

Obsah

Jaroslav Tomášek: Vážení přátelé poezie

Antonín Jelínek: Setkání současných básníků

Jakub Lorenc-Zalěski [jeho medailon]

Jakub Lorenc-Zalěski: Mi zrudno bě a styskno tak

            traurig war ich mir war so bang

            Smutno i žiaľne mi je tak

            Tak mi smutno i tęskno tak

            Bylo mi smutno, teskno tak

Borbora Mikławškowa: Pokrytec

Marja Brězanowa: Časy se mění

Marian Szałecki: Důvody kamene

Mariam Abdel Al: Chvíle

            Napíšu slovo

Peter Huckauf: list ze stromu poznání

Andreas Hennig: vyprávění o zemi aspamu

Dana Podracká: Portréty

Bohdan Urbankowski: Okna básníka

Benedikt Dyrlich: O jednom zjevení

Měrana Cušcyna: Zalěski

            comy

Milan Hrabal: Červen

Jakub Lorenc-Zalěski: Naše dny

O autorech

Poznámka vydavatele

Fotoalbum

Ukázka

Benedikt Dyrlich

O jednom zjevení

(na motiv Ostrova zapomenutých J. Lorence-Zalěského)

Chtěli jsme zase vdechovat medovou vůni
lehli jsme si do trávy pod koruny lípy
a příjemně si hráli daleko od hluku
Zdálo se že slunce se chichotá

To někdo jiný
se vleče na bájný vrch Mnišonc
bosý jako poutník
s houslemi vpodpaží na zádech
velký modrý měch naplněný po okraj
Zavolal jsem: Co tam neseš!

Vina váží víc než mé skutky přestože
lidé spí klidně dál …
odpověděl muž a klesl
pod těžkým břemenem

Leží zhroucený:
Vykašli se na toho kazatele morálky řeklas
Já vzal alespoň ty fidle

Ztratili jsme se zpátky pod věže
tisíciletého města a zatápíme v kamnech
tou skříňkou se strunami kterou jsem rozštípal