Libreto ke zpěvohře Korly Awgusta Kocora

Ilustrovala Maťa H

Překlad Ondřej Šrámek

Editor Milan Hrabal

Redakční spolupráce Lukáš Novosad. Korektury Miroslava Müllerová.

Varnsdorf, Městská knihovna Varnsdorf 2021. 1. vyd.
Grafická úprava a sazba Ilona Martinovská.

Tisk a knihařské zpracování Paper Jam, Praha.
Publikace byla vydána za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, Společnosti přátel Lužice a města Varnsdorf.

ISBN 978-80-86409-57-3 



Handrij Dučman

(1836–1909)

Lužickosrbský vlastenec, katolický duchovní, spisovatel. V novinách začal publikovat pod pseudonymem Wólšinski. Teologii vystudoval v Praze a v Kolíně nad Rýnem. Jako duchovní působil v Lužici, severních Čechách a nakonec v Lipsku. Psal poezii, prózu, překládal.  

 

Korlo Awgust Kocor

(1822–1904)

Tvůrce lužickosrbské národní hudby a také národní hymny Rjana Łužica. Obsáhl všechny žánry, které mu doba a její podmínky dovolovaly - od komorních instrumentálních kompozic až po operu. Jeho nejvýznamnějším dílem je cyklus "světských oratorií" Počasy na texty básníka Handrije Zejlera.

 

Vyšlo v HS č. 22/2021:

Česko-lužickosrbské libreto Vodníka

Vodník je důležitou mýtickou bytostí Lužických Srbů. Objevuje se často v pověstech i pohádkách – a mnozí venkovští lidé vodníka brali vážně ještě ve dvacátém století. Handrij Dučman byl básník a katolický kněz. V letech 1851 až 1860 studoval v Praze a bydlel s Lužickém semináři na Malé straně. Tedy v době, kdy vyšla Kytice Karla Jaromíra Erbena. Dučman byl Erbenem jistě ovlivněn, ale jeho dramatická báseň Wodźan (Vodník) je jiná – vychází z lužickosrbské lidové písně, která vyšla ve velké sbírce už 1841.

Společnost přátel Lužice se rozhodla vydat Dučmanovo libreto v předvečer dvoustého výročí narození hudebního skladatele Korly Awgusta Kocora, který Vodníka zhudebnil. Navíc Dučmanův originál vyšel naposledy v roce 1896 a do češtiny byl přeložen poprvé až letos Ondřejem Šrámkem pro kapesní edici Lužickosrbská poezie. Realizace dvojjazyčného česko – lužickosrbského vydání se ujala Městská knihovna Varnsdorf, která se věnuje lužickosrbské literatuře již dvě dekády.

Vydat Dučmanovo libreto Vodníka paralelně s originálem znamenalo velkou výzvu pro překladatele i editora Milana Hrabala. Bylo nutno vzít v úvahu skutečnost, že překlad je primárně určen ke čtení, přičemž překladatelovou ctižádostí byla i zpívatelnost libreta pro případ, že by se Kocorova díla ujali čeští interpreti. Zápas s rozdílnými délkami slov i vokálů v lužické srbštině a češtině se zdál často neřešitelný a tak je výsledný tvar českého překladu jistým nezbytným kompromisem, přijatelným především pro čtenáře. 

Ilustrovala varnsdorfská rodačka Maťa H. Vedle Společnosti přátel Lužice vydání Vodníka podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Fr. Liecht / gr