Svátek lužickosrbské poezie, Varnsdorf / Warnoćicy 24. června 2006
Vybral, sestavil, přeložil, medailónky autorů a ediční poznámku napsal, grafickou úpravu a obálku navrhl Milan Hrabal.
Ilustrace Isa Bryccyna. Fotografie Zdeňka Vajsová.
Varnsdorf, Městská knihovna Varnsdorf 2006
33 s. Náklad 500 výt.
Tisk, grafické a knihařské zpracování SOŠ mediální grafiky a polygrafie Rumburk
Publikace byla vydána s podporou Ministerstva kultury ČR a města Varnsdorf.
ISBN 80-86409-14-7 (brož.)
Cena: …. Kč
Sborník básní účastníků varnsdorfské části Svátku lužickosrbské poezie ve varnsdorfské knihovně.
Osobností, jíž byl tento ročník Svátku poezie věnován, byl lužickosrbský básník Jakub Bart-Ćišinski. Jeho báseň Próstwa byla čtena a v tomto sborníku publikována v originále a v překladu do tří jazyků.
Zastoupeno je devět autorů z Lužice, Čech a Polska. Básně cizojazyčných účastníků jsou tištěny v českém překladu. Antologie je opatřena medailonky autorů a fotoreportáží z průběhu akce.
Překlad Ćišinského básně Próstwa pořídili Milan Hrabal, Kito Lorenc a Bolesław Fac.
Obsah
Pár slov na úvod
Jakub Bart-Ćišinski: Próstwa / Bitte / Prośba / Prosba
Beno Budar: Letní svatba ryb
Podloubničky
Tomasz Nawka: Na lidový motiv
Vize
Benjamin Nawka: globally myšleno
Dorothea Šołćina: Dokud tě mám
Co so jen počnu
Janusz Wójcik: Tráva
Dana Klára Nývltová: Lužická družička
Šestiměstí
Benedikt Dyrlich: Kat důvěry
Vlajka
Píseň z cesty
Ohrožená svatyně
Křesćan Krawc: Co by nám bylo zapotřebí
Jakub Bart-Ćišinski: Moje srbské vyznání (úryvek)
Svátek poezie obrazem
Ediční poznámka
Ukázky
Jakub Bart-Ćišinski
Prosba
Teď dovol do očí ti hledět chvíli!
Mám pocit, že v nich skřivan zajásal
a nebeský třpyt právě se v nich vzňal,
své vůně do tváří ti růže vlily.
V mé duši slasti nikdy nesídlily,
mráz raný mi už vůni růží vzal,
pro mě se azur ještě nezasmál:
tak dovol do očí ti hledět chvíli!
Janusz Wójcik
Tráva
Zasetá větrem
o slunci a vodě
vzpíná se vytrvale
po srázech katedrály
lekce pokory
před tím co nepoznané
přichází z hlubin tajemství
i když na popisu jevů
pracují disky počítačů
avšak nikdo neví
kam vedou stezky
končícího století
které ničím neudiví
jen děsí
křehkostí stavění
na píscích materie
hranice fantazie
překračují dosah teleskopu
ale kdo hledá ve vesmíru
nenajde pravdu
Tvůrce skrývá tvář
v zdánlivě obvyklém
obraze všednosti
stéblo trávy
andělský poutník
srázy gotické katedrály
se vzpíná k blankytu nebe